Zvýšení produktivity ve stavebnictví

Produktivita je měřítko vyjadřující, kolik vstupů je převedeno na požadovaný výstup. Lze ji měřit ve finančních veličinách nebo v jednotkách práce. Čím vyšší je produktivita, tím efektivnější je organizace při převodu vstupů na výstupy. Stavebnictví bohužel v těchto metrikách nezískává dobré hodnocení.

Statistiky ze stavebnictví ukazují, že zaostává za ostatními průmyslovými odvětvími v reálné hrubé přidané hodnotě za odpracovanou hodinu. Například produktivita ve výrobě vzrostla od roku 1995 do roku 2014 o 96 %. Naproti tomu se produktivita ve stavebnictví za stejné období zvýšila pouze o 21 %. Zpráva společnosti McKinsey uvádí, že pokud by se produktivita ve stavebnictví musela zvýšit o dalších 50 %, přidaná hodnota tohoto odvětví by se zvýšila o 6 bilionů $1.

Analýza základních detailů poskytuje více informací o standardní míře produktivity ve stavebnictví. Pouze třetina stavebních projektů se udrží v rámci předpokládaných rozpočtů a ještě méně jich je dokončeno podle harmonogramu.

Produktivitu ve stavebnictví ovlivňuje několik faktorů. Roli hrají špatné plánování, změny rozsahu práce v průběhu projektu a komunikace. Významný je však také vliv související s napájením na staveništi a efektivním využíváním zařízení.

Spolehlivost napájení ze sítě má značný dopad na efektivitu stavenišť a na jejich správu mobilních zdrojů napájení. Bohužel, energie ze sítě na staveništích není často vůbec spolehlivá, a to zejména ve venkovských oblastech. Většina mobilních generátorů využívá jako zdroj energie motorovou naftu. Spotřebovávají toto palivo různou rychlostí v závislosti na podmínkách staveniště. Řízení zásob nafty dostupných na staveništi je náročné z důvodu kolísavé poptávky a nákladů spojených se skladováním velkých objemů. Nedostatek paliva může omezit stavební činnost a snížit produktivitu na staveništi.

Staveniště mají nejvyšší nároky na energii při spouštění zařízení. Jakmile zařízení normálně běží, spotřeba energie se výrazně snižuje. Povaha stavební činnosti však vyžaduje, aby bylo možné v různých denních dobách spustit různá zařízení, což obnáší několik energetických špiček. Dieselové generátory musí být dimenzovány tak, aby co nejvíce splňovaly tyto špičkové odběry. To zvyšuje náklady na staveniště, protože generátor pracuje po většinu dne na mnohem nižší úrovni odběru energie. Navíc se spuštění některých zařízení může zpozdit v důsledku vysokých energetických nároků na jiném místě, což může vést ke zpoždění v práci a nižší stavební produktivitě.

Stavební činnost závisí na mnoha zařízeních, která musí být kdykoli dostupná pro použití a efektivní provoz. Dieselové generátory patří k těm nejdůležitějším. Pokud dojde k poruše generátoru, ovlivní to také další zařízení. Aby se maximalizovala spolehlivost generátoru, mělo by zařízení obvykle běžet v optimálním provozním bodě. Toho však lze na staveništi těžko dosáhnout, protože generátor je často dimenzován pro špičkovou poptávku a nikoli pro normální provoz. To vede k vyšším nárokům na údržbu a snížené dostupnosti, což způsobuje nižší produktivitu na staveništi.

Řešení pro skladování energie využívají technologii lithium-iontových akumulátorů k ukládání energie pro pozdější použití. Lze je dobíjet pomocí dieselových generátorů s volnou kapacitou nebo z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely.

Řešení pro skladování energie mohou vyřešit řadu výše uvedených problémů s produktivitou na staveništi:

• Lithium-iontové akumulátory mají nízké požadavky na údržbu.
• Hybridní řešení se skládají ze systémů skladování energie a dieselové generátory zvyšují produktivitu během špičkového odběru tím, že tvoří dodatečné napájení z akumulátorů pro skladování energie.
• Použití systémů skladování energie v rámci hybridního řešení může také snížit požadavky na velikost dieselového generátoru, což vede k nižším provozním nákladům a spolehlivějšímu zařízení.
• Inteligentní systém řízení zátěže může stavebním společnostem pomoci maximalizovat výhody řešení systémů skladování energie.

Kromě toho, že je třeba zohlednit zařízení a energii, mohou ke zvýšení stavební produktivity přispět také další faktory. Změny rozsahu projektu mají na produktivitu negativní dopad. Proto jsou pro úspěch projektu rozhodující fáze předběžného návrhu a plánování. Stavebnictví také pomalu zavádí nové technologie, takže toto odvětví zaostává za ostatními, pokud jde o využívání výhod digitalizace. Dalším častým faktorem ovlivňujícím produktivitu je komunikace. Odpojení kanceláře od pracoviště může mít za následek nedostatek materiálu nebo mohou chybné priority ovlivnit efektivitu staveniště a v konečném důsledku i plán projektu.